31/08/2026
Kůň je lekavé zvíře a jeho instinkt velí, vše řešit útěkem. Při tréninku koně,se snažím tyto instinkty přepsat,aby při jakékoliv stresové situaci zůstal kůň v klidu se mnou. Absolutně nejdůležitější je rytmus nohou. Já jsem jeho bezpečí.. Občas se nechám přemluvit a poskytnu hodinu hypoterapie na koni..Jsem vyškolený hypoterapeut. Před mnoha lety jsem pomáhal nemocným dětem. Už to nedělám. Nemám na to kapacitu.
Nedávno mě požádala jedná maminka,že její asi 13 léta dcera,mírně postižená ,chce zkusit jezdit na koni. Tak jsem jí slíbil zdarma hodinu. Po půl hodině v kruhovce jsem mladou slečnu vzal na ruce ven. Šel jsem vedle naší klisny..mladá slečna v sedle se držela. Prošli jsme bránou ven z ranče a jdeme na louku. V tom náš so**ed, nedobrý to člověk,stál na cestě a schválně hlasitě zakašlal a dělal odporné zvuky. My jsme už s koněm byli zády k němu..moje kobylka se jen očkem na něj podívala a šla v rytmu dál. Vůbec se nelekla, ani nezrychlila. Jezdkyně nic nepoznala. Ve mě se však vařila krev. So**ed chtěl splašit koně i když viděl, že na něm sedí dítě.
Mít koně,který není tak dobrý,tak by se mohl splašit a jezdkyni schodit. O to so**edovi evidentně šlo. So**ed vytváří jen negativní prostor kolem sebe udává a je opravdu nedobrý.
Tak takhle zle se někteří lidé chovají ke koním. Pro mě bylo důležité,že kobylka byla se mnou v klidu a slečna byla spokojená a v bezpečí. Myslím,že ji izda na koni pomohla hlavně psychicky..ale jak říkám už hypoterapii.nedělám i kvůli so**edovi. Hezký den.
PS: nijak tyhle situace neřeším. So**eda ignoruji..vím,že koňský bůh už za nás pracuje.
