Záchranná stanice živočichů Plzeň

Záchranná stanice živočichů Plzeň Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva

Záchranná stanice živočichů Plzeň

TISKOVÁ ZPRÁVADES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň 13. 8. 2026 Další úhyn vodních ptáků na Vltavě v PrazeJiž třetí...
13/08/2026

TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

13. 8. 2026

Další úhyn vodních ptáků na Vltavě v Praze

Již třetím rokem se snažíme rozmotat spletenec kolem úbytku vodních ptáků na řece Vltavě v Praze. Jelikož většinou všechno souvisí se vším, tak nás zajímá, proč právě v těchto dnech, úplně stejně jako tomu bylo loni, dochází v úseku mezi Karlovým mostem a Strakovou akademií k hromadnému úhynu zejména divokých kachen a poláků chocholaček. Je to pro nás záhada, kterou se nám zatím ne úplně daří vysvětlit, ale usilovně na tom pracujeme s týmem veterinářů i kolegů ornitologů a lidí z Pražské zvířecí záchranky.

Kolega ornitolog Štěpán Rusňák je v rámci své profese kapitána plavidla na Vltavě v daném úseku každý den, hlavně díky němu jsme od samého začátku získali obrovské množství biologického materiálu a cenných vzorků a informací týkajících se úhynu a sledování vodních ptáků.

Je to děsivé, v tomto období se to radikálně stupňuje a není vzácností, když za jeden den najde v daném úseku 15 až 20 uhynulých jedinců. K tomu jsou některá zvířata ještě živá a se stále stejnými příznaky.

🟢 Botulismus, otrava botulotoxinem!

Situaci na Vltavě sledují i veterináři a úřady, z naší strany ve své podstatě většina materiálu po pitvě putuje na vyšetření do SVÚ Praha. Sleduje se ptačí chřipka, otrava botulotoxinem a případné další nákazy, přičemž kromě botulotoxinu se ve vzorcích nic zásadního najít nepodařilo. Otravě botulotoxinem, na kterou jsou zejména kachny velice citlivé, odpovídají i příznaky, které úhynu zvířete předcházejí. Zvíře přestane ovládat svaly, padne mu hlava do vody a ve finále se utopí.

Od Pražské zvířecí záchranky jsme měli pár zvířat ještě předtím, než otravě podlehla. Těla mladých poláků chocholaček, ale i velkých dospělých samců ve výborné kondici byla jako hadrová.

🟢 Botulotoxin jako zaklínadlo, ale také jed!

Pátrali jsme i v minulosti, v loňském roce jsme vyšetřili ze stejné lokality několik dalších chocholaček, racků i divokých kachen. Příznaky i finální výsledek pitvy vždy stejný, utonulé zvíře a závěr: úhyn následkem otravy botulotoxinem. O botulismu píší média i v roce 2013, několik labutí a divokých kachen uhynulo v Praze v důsledku otravy botulismem. Hotovo, tečka, ale jestli někdy někdo poslal nějaké uhynulé zvíře na veterinární vyšetření a existuje protokol, kde je to potvrzeno, se nám zjistit nepodařilo. A to už nemluvím o tom, proč se tak děje každý rok pouze v jednom úseku řeky Vltavy, a to v úseku mezi Karlovým a Mánesovým mostem na levém břehu až pod Strakovu akademii. Převážně u dvou od sebe se potravně lišících ptačích druhů a v naprosto stejnou dobu, za stejných klimatických podmínek?

🟢 Detektivní příběh

Je to jako detektivka, kdy se snažíme skládat jednotlivé kamínky do pomyslné mozaiky a zjistit, co se a proč se děje a zda to náhodou nesouvisí s celkovým úbytkem a stěhováním vodních ptáků, zejména tolik diskutovaných labutí velkých. Proč a z čeho se ptáci na Vltavě otráví, když na Vltavě není žádné bahno jako třeba na vysychajících rybnících všude po celé republice? Proč zrovna tady, v místech, kde voda teče a většina ptáků, co jsme pitvali, je ve výborném výživném stavu i kondici? Těch otazníků je čím dál víc a čím více se do problému snažíme proniknout, tím více zjišťujeme, jak jako lidé oproti přírodě a jejím procesům pokulháváme.

🟢 Loni jsme to hodili na uhynulé potkany a vypláchnuté kanály

Na rozluštění jednotlivých otázek opravdu pracuje tým lidí, kteří se problematice dlouhodobě věnují, i těch, kteří mají poznatky z terénu a lokality. Když jsme tu samou situaci řešili loni, uzavřeli jsme to následně s tím, že kachny se otrávily konzumací naplavených a rozkládajících se uhynulých těl potkanů, kterých tam po přívalovém dešti bylo nalezeno hned několik. Také se mohlo stát, že ve zpětném proudu se točily i sedimenty vyplavené z kanalizace, a tak lokální skupina vodních ptáků se prostě jednorázově otrávila z nevhodné potravní nabídky, kterou tam přinesla přívalová vlna.

Jenomže proč letos, kdy už měsíc neprší a žádný potkan tam nalezen nebyl již měsíc, hynou vodní ptáci na stejné lokalitě v naprosto stejný čas, akorát v dvojnásobném množství než loni???

🟢 Že by stopa?

Po absolvování několika slepých uliček jsme okruh zdroje možných otravy zúžili, ale ani zdaleka není vyhráno a nevíme, zda jsme na dobré stopě. Stále porovnáváme potravní nabídku a specializaci obou nejvíce postižených ptačích druhů a máme podezření, že za otravou by mohli být vodní měkkýši a organismy na dně Vltavy v tomto úseku se pravděpodobně vyskytující. Ti jsou totiž schopni produkovat látky, které mohou být zejména pro kachny jedovaté, a přičteme-li k tomu i to, jaký je na Vltavě v tomto úseku ruch a pohyb vody v důsledku pohybu velkých lodí a charakteru zpětného proudu včetně vyplavování nečistot u břehu pod Strakovou akademií, nemusela by to být zas až tak špatná stopa.

Každopádně čím dál častěji, a nejen tímto, se potvrzuje, že přítomnost našich zvířecích sousedů, které na Vltavě my lidé tak hystericky chceme, a to zejména v podobě labutí a divokých kachen, je pro ně značně riskantní až fatální. A to už nemluvím o dalších nástrahách, které jsme jim ve městě připravili, jako například troleje, skleněné plochy, mosty, ohňostroje, volně pobíhající psy, nevhodné krmení a hlavně lidi.

12/08/2026

❗Při sekání pole s jetelem se na poslední chvíli podařilo objevit a před zničením zachránit opuštěné hnízdo ohrožených motáků se třemi vejci. Stalo se tak už začátkem června nedaleko od Tymákova na Plzeňsku. Vejce putovala do líhně a podařilo se odchovat dvě mláďata. Velké překvapení ovšem čekalo na experty ze záchranné stanice, když mladé dravce chtěli adoptovat do náhradních hnízd.

https://plzenska.drbna.cz/zpravy/897277-pomotani-motaci-poradne-zamotali-hlavy-expertum-ze-zachranne-stanice.html

TISKOVÁ ZPRÁVADES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň 11. 8. 2026 Pomotaní motáciKdyž jsme od skupiny „Stop sečení sr...
12/08/2026

TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

11. 8. 2026

Pomotaní motáci

Když jsme od skupiny „Stop sečení srnčat“ obdrželi 8. 6. 2026 informaci o nálezu sekáním ohroženého hnízda motáka lužního v poli s jetelem nedaleko Mokrouš u Tymákova, nikdo z nás nepochyboval o tom, že motáci naši pomoc prostě potřebují.

Vyrazili jsme tedy s kolegou Milošem Paiskerem na místo, abychom situaci ověřili. Přesné souřadnice nálezu, fotografie i ostrůvek jetele uprostřed čerstvě posekaného pole jsme našli téměř okamžitě.

Ještě než jsme k hnízdu došli, provedli jsme šetrnější kontrolu dronem, přičemž místo samice sedící na hnízdě vidíme na zemi ležet jen tři čistě bílá vejce. Čekali jsme, čekali, pozorovali hned několik dravců sbírajících hraboše v okolí, ale žádný z nich se k hnízdu nehlásil, nevaroval, nevyháněl nás.

Bylo to divné, samice na hnízdě neseděla, samec v okolí také nebyl a motáky lužní jsme na poli neviděli vůbec. No nic, pravděpodobně ruch na poli při sklizni ptáky odradil, snůška nebyla ještě kompletní a motáci snůšku prostě opustili.

Už jsem chtěl z lokality odjet a informovat krajský úřad i kolegy, že záchrana hnízda se nezdařila, když v tom mi kolega Miloš Paisker říká: „Hele, já mám doma líheň na křepelky, co kdybych ty vejce vzal a dal je do líhně?“ Chvilku mě to vrtalo hlavou, ale jelikož jsme v minulosti již tři motáky lužní (ještě s Václavem Langem z Horní Břízy) takhle vylíhli a zachránili, řekl jsem: „Proč ne a nemáme co ztratit.“

Jaká byla naše radost, když za tři týdny kolega Paisker ze tří vajíček úspěšně „vyseděl“, vypiplal a k adopci připravil dvě krásná mláďata :-). Miloš s Leonou si s tím opravdu pohráli, a tak nádherné video motáka, jak se klube z vajíčka, první krmení, druhé krmení, další mládě a další fotografie, jak mláďata rostou, nás potěšily úplně všechny!

Souběžně s líhnutím a odchovem už začínáme řešit, kam mláďata těchto u nás vzácných dravců adoptovat a do jakého hnízda je ke stejně starým mláďatům motáků lužních přidat. V Plzeňském kraji jsme však letos žádné hnízdo nenalezli, a tak jako již poněkolikáté žádáme o podporu a pomoc u tohoto druhu předního ornitologa a našeho kolegu Josefa Veselého, který se na motáky lužní specializuje ve Středočeském kraji. Ten nám posílá svého kolegu Tomáše Trnku i s vytipovaným hnízdem motáků lužních, kde je ještě jedno mládě ve stejném věku jako ta naše.

A tak všichni vyrážíme (28.7.2026) s našimi motáky do obce Teplýšovice u Benešova, kde se ono hnízdo nachází, abychom mláďatům z jetele od Mokrouš dali druhou šanci a vrátili je zpět do volné přírody.

Čekáme na Tomáše Trnku, poslední krmení před adopcí, okroužkovat a šup na hnízdo k adoptivním rodičům. Když v tom Miloš Paisker říká: „Ty kroužky jsou jim nějaké malé, dává se jim opravdu tato velikost?“

To je už na místě i Tomáš Trnka a odpovídá: „Ano, my jim dáváme kroužky ES.“

To je divné a opravdu i nedovřený kroužek na noze mláděte je malý. „Ukaž, mají černé jazyky?“ ptá se Tomáš. Nemají a v tom nám to všem došlo! Místo mláďat motáka lužního celou dobu řešíme a u Mokrouš jsme sebrali vejce motáka pochopa, který je výrazně větší!

No tak to je problém a motáka pochopa lze přidat jen k mláďatům motáků pochopů a my všichni jsme nedaleko hnízda motáků lužních.

Co teď? Tomáš volá Pepovi a narychlo sháníme náhradní hnízdo pochopů. Naštěstí Josef Veselý má vždycky to, co je potřeba, a tak se přesouváme o 26 km vedle k obci Jankov, kde na hnízdo ke dvěma původním a stejně velkým mláďatům operativně přidáváme další dvě naše.

Pravda, bylo to již od samého začátku trochu zamotané, ale nakonec se díky Mildovi, Leoně, Pepovi a Tomášovi vše povedlo zrealizovat tak, aby i mláďata motáka pochopa dostala svou druhou šanci. Děkuji všem, co se o to postarali, a teď už je to na motácích, jak si s tím poradí.

Jinak moták pochop má na hnízdě kolikrát 5 - 7 mláďat, případy, kdy jsou na hnízdě pouze dvě, jsou případy, kdy se jedná o náhradní snůšku snesenou třeba právě do náhradního hnízda v obilí.

Moták pochop totiž na rozdíl od motáka lužního hnízdí většinou v rákosí ve vodě u rybníka. Jinak s adopcí mláďat motáků pochopů máme bohaté zkušenosti a funguje spolehlivě.

TISKOVÁ ZPRÁVADES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň 9. 8. 2026 DožínkyTak jako zemědělci koncem srpna dosekávají a ...
10/08/2026

TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

9. 8. 2026

Dožínky

Tak jako zemědělci koncem srpna dosekávají a sklízí poslední zbytky letošní úrody, tak stejně i my dochytáváme poslední letošní labutí mláďata v rámci jejich monitoringu a kroužkování. V praxi to pak znamená, že od poloviny července doteď jsme objeli a překontrolovali kolem padesáti vodních ploch, na kterých jsme hledali labutí páry s mláďaty.

K dnešnímu dni jsme pak odchytili, okroužkovali a odečetli 146 labutí, přičemž ještě zhruba 30 labutí nás teprve čeká.

Tentokrát čtvrtá odchytová akce proběhla tuto sobotu (8. 8. 2026) v zúženém týmu vybraných chytačů. Fotografoval Petr Dvořáček a díky němu můžete i vy vidět, jak takové kroužkovací dožínky probíhají v reálu.

Bohužel i tato akce měla poněkud smutný happyend. V průběhu kroužkování jsme od vodáků obdrželi informaci o tom, že na řece Berounce nad Dolanským jezem se o dráty vysokého napětí vedoucí přes řeku, pod zříceninou Věžka, srazila labuť, která má zlomené krvavé křídlo, které vláčí za sebou. A tak místo přejezdu na další rybník jsme museli kroužkovací akci přerušit a vyrazit na Berounku poraněnou labuť odchytit.

P.S.: Labutí mládě s rybářským háčkem v žaludku ze Sycheráku na Tachovsku žije a zatím vypadá, že by to mohlo zvládnout. Každopádně situaci i nadále monitorujeme a jeho zdravotní stav hlídáme.

06/08/2026
TISKOVÁ ZPRÁVADES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň 5. 8. 2026 Jako každý rok i ten letošní je pro nás na Záchranné...
06/08/2026

TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

5. 8. 2026

Jako každý rok i ten letošní je pro nás na Záchranné stanici živočichů Plzeň srpen měsícem zlomovým a přechodem do druhé poloviny hlavní záchranářské sezóny. Letos to bylo, je a evidentně asi i bude opět hodně náročné jak pro nás, tak pro naše zvířecí pacienty, jelikož extrémní vedra a sucho trápí obyvatele nejenom městské aglomerace, ale už i volné krajiny. Každopádně jsme ale už za půlkou a díky novému léčebnému areálu v Plzni Doubravce a týmu našich lidí i příznivců jsme to zatím nějak zvládli.

🟢 Vypouštění poštolek

Jedni z nejlepších zvířecích pacientů. Letos jsme jich k dnešnímu dni přijali celkem 65, z toho 38 bylo nevzletných mláďat, většinou z města, která spadla z hnízda na rušnou komunikaci, do světlíku či do jiných pro ně nebezpečných míst v zastavěné části. Pokud by tato mláďata vyskočila z hnízda „v lese“, rodiče by je v pohodě dokrmili a v korunách stromů či na skalní římse by se naučila v klidu a bez naší pomoci létat. Dojde-li však k tomu, že mládě poštolky hnízdící na lidských budovách ve městě vypadne na ulici či na sídlišti, většinou se dostane k nám do stanice, kde ve voliéře doroste, dopeří a naučí se létat.

Letos jsme vypouštěli celkem 43 poštolek v 5 samostatných vlnách. Každá z nich má ornitologický kroužek, díky kterému máme možnost je sledovat a získávat cenné informace o tom, jak to následně venku zvládají.

🟢 Rorýsi a ptáčata

Jako každý rok se v prvním týdnu srpna devadesát procent populace rorýsů obecných sebralo a opustilo naši republiku. Věříme, že spolu s nimi se na dalekou cestu do zimovišť a teplých krajin vydalo i 52 našich odchovaných rorýsů z původně přijatých 87, o které se dva měsíce starala naše Miroslava Sokolová.
Letošní rok byl pro Mirku náročný a může se pochlubit také rekordním počtem 144 přijatých jiřiček, vrabců, kosů, stehlíků a dalších pěvců a z nich následně odchovaných a do přírody vrácených 97 mláďat z první i druhé hnízdní vlny.

Mediálně známý hladový stehlíček byl vypuštěn zpět do volné přírody jako jeden z posledních. Mirka si ho vypustila sama, jelikož i on byl její srdcovka J.

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-zoufala-mladata-rorysu-skakala-z-rozpalenych-hnizd-ted-je-vypiplava-obetava-plzenanka-40588441

🟢 Užovka hladká spadlá do betonové retenční nádrže

Kladruby u Stříbra jsou dle Národní sítě záchranných stanic ČR v působnosti kolegy Karla Bobála ze Záchranné stanice živočichů Tachov, ale měli jsme to v dojezdu a do několika minut a nebyl důvod to zbytečně protahovat. Nález zhruba 40 cm užovky spadlé do betonové retenční nádrže u dálnice D5 u Kladrub nahlásil technik provádějící technickou kontrolu zařízení. Přes policii a kolegy z údržby dálnic se dostal až na naši ZSŽ a jelikož se nejednalo o vodu milující užovku obojkovou, ale její ne zrovna vodomilnou sestřenici užovku hladkou, vyjeli jsme na místo s brigádnicí Alenou okamžitě. Na místě už pak vše proběhlo velice rychle a užovka byla vylovena a vypuštěna na lokalitě v dostatečné vzdálenosti od retenční nádrže.

🟢 Pozor! Budou netopýři!

Spolu s teplými večery, kdy je třeba větrat všemi okny, která v bytě máte, očekáváme i nápor návštěv našich netopýřích sousedů. Upozorňujeme všechny Plzeňáky, a to na celém území města Plzně, že letošní srpen vypadá hodně nebezpečně a že důležitá je hlavně prevence a to, aby se netopýři do bytu vůbec nedostali!!! Jedete-li na dovolenou, nenechávejte otevřené ventilačky, větráte-li večer, určitě síta do oken a neotevírat okna na chodbách společných prostor! Prevence je opravdu důležitá, počty netopýrů mohou jít až do stovek a nikdo nechce následně řešit zbytečné problémy!

TISKOVÁ ZPRÁVADES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň 4. 8. 2026 Letošní velký víkendový monitoring a kroužkování lab...
05/08/2026

TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

4. 8. 2026

Letošní velký víkendový monitoring a kroužkování labutí velkých se nesl zejména ve znamení strategie a taktiky odchytu, tak abychom za co nejkratší dobu s co nejmenším zásahem na lokalitě odchytili a okroužkovali pokud možno všechna mláďata i s rodiči. V reálu šlo hlavně o to, abychom v extrémních podmínkách s katastrofálním nedostatkem vody, ve většině případů téměř na bahně, předvedli excelentní výkon a procvičili odchytovou techniku. Cožpak nevzletná a nezkušená mláďata, ta se ještě nechají občas nějak obelstít, ale jejich rodiče, které jsme chytali již několikrát, to byl kolikrát vyrovnaný souboj.

🟢 Výborný tým je základ úspěchu

Letošní sezóna labutím v Plzeňském kraji příliš nevyšla, hodně párů zasedlo na vejce, ale zatím nám z neznámých důvodů následně zůstala na lokalitách bez mláďat. Tam, kde se nějaká mláďata přece jen vylíhla, byla jich při kroužkování už jen polovina a tam, kde se mláďat vylíhlo málo, nebylo nic. Tomu také odpovídal počet okroužkovaných ptáků, kdy za oba dny (1. a 2. 8. 2026) jsme odchytili (místo každoročně kroužkovaných cca 120 až 160 labutí) pouhých osmdesát čtyři.

Nic na tom však nemění, že díky dokonale sehranému týmu lidí se podařilo vždy odchytit všechny labutě, které nelétaly a to i v případě našeho nejsledovanějšího labutího páru hnízdícího na Borské přehradě v Plzni, který měl celkem 10 poměrně velkých mláďat.

🟢 Záchranná akce

V sobotu (1. 8. 2026) něco kolem 18. hodiny jsme odchytávali a kroužkovali celkem tři velice malá labutí mláďata se samicí na rybníku Chobot v rekreační oblasti Sycherák (Stráž - Borek) na Tachovsku. Krátce poté, co jsme se na našem tábořišti před přespáním začali převlékat z neoprenů a chystali se po celodenní akci konečně opláchnout a najíst, volala skupina chatařů, že jedno z mláďat bylo právě chyceno pytláky (na rybníku se nesmí rybařit) na rybářský háček s vlascem. Naštěstí se místním jedno ze tří mláďat podařilo odchytit do podběráku, a tak i když jsme se na místo vrátili už za tmy, mohli jsme zákrok provést bez toho, aniž by se muselo mládě odvážet od sourozenců a matky. Smutné na celém případu je bohužel skutečnost, že ani ne po dvou hodinách od okroužkování bylo jedno z mláďat chyceno na rybářskou nástrahu tak nešikovně, že rybářský háček navázaný na zhruba dvoumetrovém vlasci s olůvky a splávkem byl mládětem polknut tak hluboko, že skončil až ve svalnatém žaludku. Sondou jsme se sice po vlasci dostali až téměř k němu, ale háček se nám tentokrát vyndat nepodařilo, a to ani po konzultaci s veterináři, zda nepřevézt mládě na operaci.

🟢 Salto mortale, závora a vykloubený palec

Počet lidí ve vodě, v kajacích či kánoi nebo na břehu je jasně dán a je důležité, aby každý věděl, co má dělat. V tomto směru je náš tým perfektně sehraný a je znát, že kroužkování se věnujeme již přes třicet let a odchyceno máme již přes čtyři tisíce labutí. I přesto nás několik zkušených labutí opět vyškolilo a jejich odchyt nebyl bez následků. Za fotoaparátem byl tentokrát většinou Adam Liška, a tak přikládáme i bohatou fotodokumentaci těch nejzajímavějších okamžiků.

🟢 Salto mortale Plzeň - Borská přehrada

Poslední nedělní (2. 8. 2026) odchyt v Plzni na Borské přehradě. Poslední odchyt po náročné víkendové akci, kde je na přehradě deset velkých mláďat. Napětí a nervozita by se dala krájet, jenom samce jsme letos chytali už třikrát a oba rodiče nás všechny velmi dobře znají. Musíme tam všichni, dokud je nás hodně, nesmíme se moc rozmýšlet a dávat jim moc času.

Samice je na mělčině, Roman a Karel vybíhají proti sobě, samice je mezi nimi. Karel je u labutě dříve, ale Roman do toho dal také všechno a tak se stalo to, čemu se nešlo vyhnout, Karel letí vzduchem a chytá samici, Roman letí vzduchem, přeskakuje Karla se samicí, krásné salto a oba vědí, že se v letu potkali.

🟢 Závora

Sobota (1. 8. 2026) Ves Touškov, Touškovský rybník, labutí pár se třemi mláďaty, lodě na vodě, lidi na hrázi čekají, kam se rodina pohne. Vyrážíme ke stavidlu, Gábina běží, co to dá, když v tom přehlédla železnou trubku otevřené závory. Rána na pravou klíční kost, naštěstí mimo krk a hlavu.

Neskutečné na tom je to, že se svým zraněním „pochlubila“ až po odchytu labutí a jejich okroužkování. Neskutečné štěstí v neštěstí a neskutečně houževnatá Gábina, která nachytala za tento víkend nespočet labutí.

🟢 Vykloubený palec

Karel Rada patří k předním chytačům, kteří neustále zdokonalují svou odchytovou techniku. Práce hlavou, sledování zvířat, jejich dohledávání a způsob odchytu, ve kterém v minulosti vynikal Vašek Kural starší a Michal Lukáč. Stojí, sledují, co se děje, pak jdou, zmizí a přinesou to, co se nám schovalo anebo ulétlo. A tak na rybníku Pant u Vysokého Sedliště na Tachovsku nám Karel zmizel daleko v poli při dohledávání obrovského labutího samce. Toho překvapil u remízu v porostu, ale při doskoku si vyvrátil palec na pravé ruce, a tak další labutě bude muset absolvovat s ortézou.

TISKOVÁ ZPRÁVADES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň 28. 7. 2026 Miloš Bicek - pedagog roku 2026 a přes 30 let přízn...
29/07/2026

TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

28. 7. 2026

Miloš Bicek - pedagog roku 2026 a přes 30 let příznivec činnosti DES OP a podporovatel ZSŽ Plzeň.

Pan učitel Miloš Bicek není jen vynikající pedagog a učitel roku, ale i letitý podporovatel a příznivec činnosti Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva a Záchranné stanice živočichů Plzeň. Je to ryzí člověk, který se spolupodílel již na stavbě úplně první tehdy ještě Záchranné stanice ptactva a následně nám pomáhal i na dalších projektech včetně nejnovější rekonstrukce, modernizace a rozšíření ZSŽ Plzeň v letech 2023-2026.

Miloš Bicek byl jedním z prvních, kdo začal odebírat naše tiskové zprávy a začal s nimi pracovat v rámci výuky a ekologické výchovy svých žáků. Pan učitel a jeho žáci byli jedni z prvních, pro které jsme realizovali naše terénní projekty a projekty ekologické výchovy. A Miloš Bicek byl i tím, kdo vedl a vede své žáky k tomu, aby z nich byli vzdělaní, čestní a plnohodnotní lidé, hrdí na své kořeny a město. Byl i jedním z prvních, kdo v době mého působení v zastupitelstvu MO Plzeň 4 na Doubravce vzal své žáky na pokládání věnců a pietní akt k pomníku obětí druhé světové války v Sousedské ulici.

Miloš Bicek s námi i vypouštěl první odchovaná mláďata poštolek, stavěl léčebnou ohradu pro spárkatou zvěř v Zábělé, pravidelně chodil na ornitologické vycházky, věšel ptačí budky, přikrmoval vodní ptáky na školní zahradě a vedl mnoho dalších projektů i jednotlivých akcí.

Nebudu zakrývat, že za tu dobu, co se známe, se z nás dvou stali přátelé a že si Miloše velice vážím nejen jako zkušeného pedagoga, ale i člověka, výraznou osobnost a kamaráda. Proto Milošovi k jeho úspěchu a ocenění gratuluji a přeji mu, aby i nadále mohl své životní zkušenosti a poznatky předávat dál dalším žákům, ale i generacím nových pedagogů. Zároveň jsem velice potěšen, že jeho celoživotní přínos pro školství, vzdělávání a koneckonců i naši společnost a Plzeň, byl veřejně oceněn a vyzdvižen právě městem Plzní.

Miloš Bicek je prostě nejen charismatický, trpělivý, ale i přísný a spravedlivý učitel, který dal tomu, co dělá, úplně všechno. Je zároveň i přirozenou autoritou a osobností, která svým přístupem, životní filozofií a způsobem výuky, dokázala pozitivně ovlivnit a následně nasměrovat stovky dětí a mladých lidí k tomu, aby i oni dokázali zvládnout kolikrát nelehké životní situace, které přináší reálný život. A to si myslím, že je úplně nejvíc a za co si ho velice vážím!

I přestože naši dceru Haninu neučil a chodila do úplně jiné, také výborné Základní školy v Plzni-Újezdě, tak i ji a její chování Miloš Bicek v roli Mikuláše několik let výrazně ovlivňoval :-)

TISKOVÁ ZPRÁVADES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň 27. 7. 2026 Základní kámen! V pátek 24. 7. 2026 v 11:00 uplynul...
28/07/2026

TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

27. 7. 2026

Základní kámen!

V pátek 24. 7. 2026 v 11:00 uplynuly přesně dva roky, kdy jsme poklepali na základní kámen nové Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Následně jsme předali 31. 7. 2024 staveniště vysoutěžené generální dodavatelské firmě METROSTAV a akce za 24 milionů pod názvem „Celková rekonstrukce, modernizace a rozšíření Záchranné stanice živočichů Plzeň“ mohla začít.

V následujících týdnech po slavnostní ceremonii se bagry subdodavatelské firmy BauAgroServis Plzeň Marka Vlka poprvé zakously do skály a začaly přesouvat zeminu, těžit kámen a připravovat staveniště.

Nové zařízení jsme následně úspěšně kolaudovali 13. listopadu 2025. Celkové náklady z původních 24 milionů se vyšplhaly na 30 milionů a nebýt města Plzně a všech těch, kteří nám se stavbou pomáhali, tak bychom to nezvládli.

I když stále ještě ladíme a pilujeme zejména provozní drobnosti, je naše nová ZSŽ Plzeň jednou z nejmodernějších a nejlépe fungujících v ČR. Děkujeme všem, kteří nejen klepali na základní kámen a umožnili realizaci tohoto projektu, ale i těm, kteří se na stavbě nového léčebného zařízení spolupodíleli jak finančně, tak svou prací!

Děkujeme!

Adresa

Zábělská 75
Plzen
31200

Telefon

+420777145960

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Záchranná stanice živočichů Plzeň zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Záchranná stanice živočichů Plzeň:

Odkazy

Sdílet