08/08/2026
A děje se to pořád dokola..
To, co vidíte na fotografii, není sladce spinkající čivava. To, co vidíte, je osm týdnů staré štěně toy plemene, které bojuje o život. A svůj boj nakonec prohrálo.
Za posledních pár měsíců je to už třetí štěně čivavy, které jsme i přes veškerou intenzivní péči nedokázali zachránit. A víte, co je na tom nejhorší? Že všechny ty příběhy jsou téměř stejné. Jako přes kopírák.
Majitel si přiveze domů vysněné štěně. Má ho doma dva nebo tři dny. Chovatel mu řekne, že je zdravé, že „žere všechno“ a že stačí koupit jakékoliv granule pro štěňata. O tom, co štěně do té doby skutečně jedlo, se nový majitel často vůbec nic nedozví. První den je všechno v pořádku. Druhý den začne méně jíst, pak zvrací, dostane průjem a je apatické. Majitel, který často nikdy předtím psa neměl, si řekne, že počká do druhého dne, protože je to určitě jen změnou prostředí. A právě tady se u toy plemen často rozhoduje o životě.
Pak se otevřou dveře ordinace a v náručí zoufalý majitel drží pět set gramového tvorečka, který už neudrží ani sám hlavičku. Okamžitě začíná boj. Zavádíme infuzi, podáváme glukózu, zahříváme ho, každou chvíli měříme cukr v krvi, krmíme ho po kapkách z konečků prstů a doufáme. Po chvíli se zvedne, projde se po boxu, zavrtí ocáskem a celý personál má obrovskou radost. Jenže o pár hodin později se jeho stav znovu sesype. Jeho malé tělíčko přestává zvládat boj, který by dospělý pes možná ustál.
Pak přichází ta nejtěžší část. Majitelé mají štěně doma teprve tři dny. Na parkovišti nebo mezi dveřmi u “chovatele” zaplatili pár tisíc korun a teď sedí v ordinaci, kde slyší, že další diagnostika, hospitalizace nebo specializovaná péče budou stát několikanásobek pořizovací ceny štěněte. V hlavě jim běží jediné: „Máme ho doma tři dny… máme opravdu dát další tisíce za léčbu, když nám ani nikdo nedokáže slíbit, že přežije?“ A my jim to nemáme za zlé. Je to lidské.
Jenže zatímco oni přemýšlí, vedle v boxu leží drobek, který za celou situaci vůbec nemůže. A pak přichází další těžký okamžik. My už víme, že se jen štěně trápí. Víme, že už mu nedokážeme pomoci. Jenže veterinář nemůže rozhodnout za majitele. Nemůžeme ukončit jeho trápení bez jejich souhlasu. A tak někdy čekáme, zatímco majitelé volají původnímu chovateli, zjišťuji nezjistitelné a doufají v zázrak. My mezitím sedíme u inkubátoru, díváme se na tvorečka a přemýšlíme, jak tohle zastavit.
Bohužel to nejde zastavit na veterinární klinice. My už se snažíme zachránit jen následek. Příčina vznikla mnohem dříve.
Pokud už se rozhodnete pořídit si štěně toy plemene mimo prověřeného chovatele, buďte prosím mnohem opatrnější než u jiných plemen. Takto malá štěňata by měla u matky zůstávat klidně deset až dvanáct týdnů, potřebují přesně dávkované odčervení podle aktuální hmotnosti, citlivě načasované očkování a především stabilní výživu. Věta „žere všechno“ není rada. Je to varování.
A pokud si druhý nebo třetí den po příchodu domů všimnete, že štěně přestává jíst, zvrací, má průjem nebo je jen nezvykle unavené, nečekejte do druhého dne. U toy štěněte mohou o životě rozhodovat hodiny.
